Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi

Když byl v roce 2010 archeology otevřen hrob dánského astronoma a alchymisty Tychona Braha v Týnském chrámu u Staroměstského náměstí za účelem zkoumání jeho ostatků a zjištění možné příčiny smrti, byla této události věnována mimořádná mediální pozornost. V Praze však existuje ještě jedna významná památka na tohoto učence rudolfinské Prahy, která se nachází v zahradě Gymnázia Jana Keplera na Pohořelci.

Pozůstatky Kurzovského domu jsou nejen spojeny s touto významnou osobností, ale zároveň dokumentují vývoj archeologického bádání, jelikož dům byl v průběhu sta let čtyřikrát odkryt, degradaci archeologických památek vystavených působení klimatických vlivů i vývoj památkové péče a ochrany archeologického dědictví.
V roce 1900 došlo při likvidaci barokního opevnění k odkryvu části renesančního letohrádku, jehož pozůstatků si všiml pražský radní, amatérský historik a pozdější náměstek primátora Václav Brož. Stavba byla fotograficky zdokumentována a opět zasypána. O rok později se opět dostala do centra zájmu v souvislosti s třístým výročím úmrtí tohoto astronoma a v archivu Strahovského kláštera byly nalezeny archivní materiály, které jednoznačně prokázaly souvislost této stavby s touto konkrétní osobou.
Okolo roku 1650 probíhala výstavba rozsáhlého barokního opevnění a při budování bastionů a hradební zdi mezi nimi bylo zbořeno první patro objektu a přízemí, které nepřesahovalo hradební násyp, bylo zasypáno. V souvislosti se zmíněným výročím hvězdářovy smrti byl letohrádek v roce 1902 Václavem Brožem znovu zčásti odkryt a pečlivě zdokumentován, přičemž byl konstatován jeho mimořádně dobrý stav s dochovanou barevnou sgrafitovou výzdobou průčelí a řadou architektonických detailů. Opět došlo k jeho zasypání a následně k jeho třetímu odkryvu v souvislosti s výstavbou zdejšího gymnázia v roce 1931 podle projektu Mečislava Petrů a Karla Beneše. Výzkum tehdy inicioval a vedl referent Památkového sboru hl. m. Prahy Rudolf Hlubinka, který konstatoval výrazné zhoršení stavu památky a její značnou degradaci. Odkrytá zdiva měla být „zachována pro budoucnost jako vzácná památka historická a umělecká, spojená se jmény zakladatelů moderní astronomie“. Nedostatek finančních prostředků však znemožnil realizaci zastřešení odkrytého půdorysu letohrádku betonovou deskou a bylo zřízeno pouze dřevěné provizorium, které nakonec památku „chránilo“ celých 29 let.
V roce 1960 inicioval opětovné zastřešení a prezentaci letohrádku Adolf Janoušek v souvislosti s přípravou výstavby polytechnického pavilonu v zahradě školy, který měl zcela zlikvidovat odkrytá a značně degradovaná zdiva. K výstavbě naštěstí nedošlo a celý objekt byl opět zavezen navážkou. K jeho čtvrtému, a doufejme poslednímu, odkrytí došlo v roce 2005 v souvislosti s výstavbou školní jídelny v zahradě školy. Ta sice byla postavena nad částí odkrytých půdorysů, ale její základy se dochovaným úsekům zdiva naštěstí vyhnuly. Konstatována však byla totální degradace stavby, z níž se již dochovaly pouze holé a značně destruované stěny. Dnes lze v sousedství moderní jídelny spatřit pouze nízké opukové zdivo, které má alespoň náznakově připomínat působení slavných astronomů spojených nerozlučně s jejich mecenášem a císařem Rudolfem II.
Památka dnes bohužel není veřejně přístupná, ale lze ji dobře spatřit při pohledu přes plot do školní zahrady. Památku slavných učenců připomíná pamětní deska u vchodu do školy z Parléřovy ulice, která zde byla osazena v roce 1931 a nově v roce 1946, či nepříliš zdařilé sousoší obou astronomů od Josefa Vajce z roku 1984 na rohu Parléřovy a Keplerovy ulice. A barokní Mariánské hradby jsou na několika místech dochovány jak severně (bastion sv. Františka Borgii při Keplerově ulici), tak jižně (bastion sv. Alžběty při Diskařské a Vaníčkově ulici) od budovy gymnázia.

Letohrádek „… dům neb navejš vystavený lusthaus, jenž slove Kurzovský“ si postavil na svých pozemcích říšský místokancléř Jakub Kurz ze Senftenavy a stavba byla dokončena roku 1590. Ještě před svou smrtí v roce 1594 jej místokancléř nabídl známému astronomovi, který tehdy zvažoval svůj příjezd ke dvoru císaře Rudolfa II., k němuž skutečně došlo v červnu roku 1599. V té době již byl přímo v držení Rudolfa II., který jej zakoupil za 10 000 tolarů od Kurzovy vdovy Anny. Tycho Brahe dokonce na základě zaslaného plánu navrhl úpravy části Kurzova letohrádku a skutečně se sem 25. února 1601 nastěhoval a společně s Janem Keplerem zde konal svá hvězdářská pozorování až do své smrti 24. října roku 1601.

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia